Od poloviny dubna 2006 nabývá účinnosti nový TRŽNÍ ŘÁD. Proč město Prostějov přistoupilo k vydání nového tržního řádu?

 Důvodů je víc. Je nezbytné si uvědomit, že i  legislativa na úrovni územně samosprávných celků není statickou záležitostí, ale podléhá vývoji. Došlo ke změně definic tržnice a tržišť v zákoně o spotřebních daních, dále došlo k posunu obecného výkladu Ministerstva vnitra ČR k obsahu obecně závazných vyhlášek a nařízení obcí a v neposlední řadě se také změnily místní podmínky prodeje zboží a poskytování služeb mimo zkolaudovanou provozovnu.

 Jaké změny nový tržní řád přinesl?

 Základní členění nařízení zůstalo v podstatě stejné, protože je dáno zákonným zmocněním. Ale pojmy jsme navrhli v jednodušší a srozumitelnější podobě, označení prodejních míst jsme sjednotili. Pokud tržní řád ukládá prodejcům nebo provozovatelům služeb povinnosti, pak jsou stanoveny v minimálním rozsahu. Ovšem zde je nutno připomenout důležitou skutečnost, a to, že tržní řád naprosto záměrně a v intencích stanoviska Ministerstva vnitra ČR neobsahuje ty povinnosti, které již ukládá jiný právní předpis. Například, pokud vymezuje místo pro umístění prodejního zařízení – tržní místo v konkrétní lokalitě – musí prodejce respektovat všechna ustanovení ostatních právních předpisů, které takové umístění prodejního zařízení upravují. Např. pokud prodejce hodlá umístit prodejní zařízení s prodejem občerstvení na Nám. T. G. Masaryka (vedle zelené plochy u OD PRIOR), musí si uvědomit, že se jedná o zvláštní užívání komunikace (chodníku) v majetku města, navíc v městské památkové zóně, které podléhá správnímu a místnímu poplatku. Takže  se k takovému umístění vyjadřuje hned několik odborů městského úřadu a upravuje je celá řada právních norem. Uznáváme, že pro prodejce a poskytovatele služeb je situace komplikovaná, ale snažíme se hledat taková řešení, která by jejich pozici alespoň trochu usnadnila.

 Co znamená, když se na některé druhy prodeje zboží a poskytování služeb tržní řád nevztahuje?

 V tomto případě tržní řád tyto oblasti prodeje zboží a poskytování služeb neupravuje, nereguluje, ale pro prodejce a poskytovatele služeb platí povinnosti stanovené jinými právními předpisy – viz. např. předchozí odstavec. Město Prostějov například rozhodlo, že nebude regulovat provoz restauračních zahrádek s provozní dobou do 22.00 hodiny nebo tzv. předsunutý prodej, dále tradiční prodej vánočních ryb, stromků, jmelí, velikonočních kraslic a pomlázek.

Restaurační zahrádky jsou tedy bez omezení?

 Zde je nutné zdůraznit dvě věci: tržní řád nemůže regulovat zkolaudované např. zahradní restaurace (tzn. u těch nemůže nijak omezit ani provozní dobu) a dále nepodléhají regulaci ty restaurační zahrádky (nepodléhající kolaudaci), které mají provozní dobu do 22.00 hodin. Naopak restaurační zahrádky, které nepodléhají kolaudaci a mohou mít provozní dobu po 22. hodině – a to v určitých dnech a do určité hodiny – ty jsou vyjmenovány v příloze nařízení č. 6/2006, kterým se vydává Tržní řád.

 Jak má postupovat provozovatel, který hodlá mít svou restaurační zahrádku otevřenou i po 22.00 hodině a nenašel ji v příloze nařízení č. 6/2006, kterým se vydává Tržní řád?

 Rozhodně by měl velmi pečlivě zvážit, zda nebude tímto provozem nadměrně zatěžováno okolí. Provoz každého takového zařízení po 22.00 hodině je diskutabilní a záleží na přístupu a vstřícnosti obou stran –  provozovatele i okolních sousedů. Také proto byly do přílohy zařazeny ty provozovny, jejichž provoz „prošel“ u veřejnosti v loňském roce bez závažnějších problémů. No a v případě, že provozovatel zhodnotí, že by problémy s okolím být neměly, měl by se o podmínkách takového provozu informovat na Krajské hygienické stanici, která je dozorovým orgánem v případě dodržování hladin hluku z provozu takového zařízení. Pokud ani tam nenarazí na legislativní problémy, pak je nezbytné se obrátit na Radu města Prostějova, nejlépe prostřednictvím odboru obecní živnostenský úřad. Tento odbor zpracuje tuto žádost a navrhne Radě města Prostějova novelu Tržního řádu. Je plně v kompetenci Rady města Prostějova, zda restaurační zahrádku do přílohy Tržního řádu zařadí a tedy zda bude provoz povolen i po 22.00 hodině, či nikoliv. Rada města Prostějova nebude nadále povolovat tato prodloužení provozní doby v rámci tzv. výjimek, vše je nezbytné řešit cestou novelizace nařízení města – Tržního řádu a tedy  případný žadatel musí počítat s tím, že jeho zařízení nebude zařazeno do přílohy Tržního řádu ze dne na den. Završení celého procesu novelizace Tržního řádu je otázkou řádově minimálně několika týdnů.

 Jak je to s tzv. hudebními produkcemi? Ty jsou často zdrojem stížností.

Město Prostějov nepovoluje Tržním řádem hudební produkce, ale umístění, kapacitu, provozní dobu apod. prodejních zařízení a zařízení poskytujících služby v zákonem stanovených případech. Tzn. pokud bude provozována tzv. živá nebo reprodukovaná hudba, musí provozovatel respektovat právní předpisy týkající se provozu. Dozorovým orgánem v oblasti hluku je Krajská hygienická stanice. Město Prostějov v současné době nemá vydán žádný obecně závazný předpis, kterým by speciálně veřejné hudební produkce regulovalo.

 Myslíte si, že je možné bezproblémové sousedství s restaurační zahrádkou?

 Každé soužití je věcí kompromisu. Kdo navštívil nějaké letovisko v zahraničí nebo i u nás, mohl tam vidět rušný život i v hluboké noci.  Prostějov zatím není klasickým turistickým centrem, kdy bychom z tohoto ruchu „žili“. Ale jestliže chceme alespoň trochu oživit naše  město v  letních měsících, jsou restaurační zahrádky bezesporu jednou z možností. Bezprostřední soužití s takovým zařízením však není jednoduché. Nicméně třeba provozovatelé přijdou na vstřícný způsob satisfakce případné újmy sousedům – např. zvelebením společného okolí.