Bývalá Živnobanka kulturní památkou!

Dům číslo popisné 123 na náměstí T. G. Masaryka, spolu s pozemkem, byl Ministerstvem kultury prohlášen kulturní památkou.

Městský dům je situován ve výrazné poloze na náměstí T. G. Masaryka a řadí se k důležitým městským dominantám ovlivňujících památkovou zónu. Projektantem domu byl význačný pražský architekt Osvald Polívka (1859 Enns, Rakousko - 1931 Praha), který vystudoval architekturu na české technice v Praze a po studiích působil mimo jiné jako asistent slavných a význačných českých architektů Josefa Zítka a Antonína Wiehla. V roce 1890 si pak otevřel vlastní architektonickou kancelář.
V době projektování bankovního domu v Prostějově byl architekt Polívka již známým a zkušeným projektantem sídel finančních ústavů. Některé projektoval sám, jiné ve spolupráci s dalšími architekty. Mezi Polívkovy realizace náleží například Pražská městská spořitelna v Rytířské ulici (1892-1894), Zemská (živnostenská) banka Na Příkopech (1894-1896) nebo palác Pražské městské pojišťovny na Staroměstském náměstí (1898). Vedle nich s Antonínem Balšánkem projektoval stavbu Obecního domu hlavního města Prahy (1905–1911). Projektoval také obchodní domy (např. U Nováků v Praze, 1902–1903) a technické stavby, jako např. městskou vodárnu v Nymburku. Jiným typem stavby pro veřejné účely byla Nová radnice v Praze 1 (1908-1911). Pro Osvalda Polívku bylo charakteristické používání historizujících prvků, avšak ani secese mu nebyla cizí. Jako projektant kladl důraz na celkové vyznění objektu, proto pro dekoraci staveb využíval služeb předních umělců (např. sochaři Ladislav Šaloun, Bohuslav Schnirch, Josef Václav Myslbek, malíři Mikoláš Aleš, Jan Preisler, Josef Ženíšek a další).
V květnu 1912 podala Živnostenská banka žádost o stavební povolení na stavbu nové bankovní budovy v Prostějově. Dle předložených plánů měla být zbourána část stávajícího čísla 17 na hlavním náměstí v Prostějově a nový dům měl být vystavěn ve stanovené stavební čáře. V přízemí měly být situovány úřadovny banky, obchody a sklady, v mezaninu pak taktéž sklady a dále byt domovníka; v prvním patře kanceláře banky (úřadovny) a čtyřpokojový byt s příslušenstvím, v dalších patrech byty.
Průčelí domu do náměstí T.G. Masaryka je tříosé, s vyloženým středním arkýřem na profilovaných konzolách v rozsahu prvního a druhého patra, završeným ve třetím patře balkonem. Balkon se uplatnil i ve druhém patře. Nad výraznou korunní římsou je objekt ukončen bohatě profilovaným štítem se sochařskou výzdobou. V přízemí se pod arkýřem ve středu nachází vstup lemovaný velkoplošnými výkladci s půlkruhovým zakončením. Parter a lemování výkladců jsou materiálově odlišeny od fasády v patrech. Křídlo postavené v Kravařově ulici bylo původně zadním traktem staršího objektu pocházejícího asi z roku 1818, ale při stavbě domu do náměstí T. G. Masaryka byl přestavěno a spojeno s novostavbou. Jedná se o řadový třípatrový objekt s fasádou prolomenou v pěti osách, s průčelím doplněným dvěma arkýři, probíhajícími v úrovni prvního a druhého patra. Vstup je umístěn asymetricky pod pravý arkýř. Parter je prolomen vysokými výkladci vpravo a vlevo od vchodu. Objekt je zastřešen mansardovou střechou s hranolovou věžičkou v ose jednoho arkýře.
V roce 1951 doznal objekt dosti podstatných změn, neboť v prvním patře směrem do náměstí T. G .Masaryka byly zrušeny kanceláře banky, což znamenalo definitivní konec bankovní pobočky. Prostory kanceláří byly přestavěny na byty. Celé přízemí, jak do náměstí T.G. Masaryka, tak do Kravařovy ulice, pak nadále bylo užíváno k obchodním účelům, jako je tomu i dnes.
Po roce 2000 rekonstruoval citlivě a nákladně celý objekt jeho současný vlastník - město Prostějov.
Prohlášení domučíslo popisné 123 na náměstí T. G. Masaryka kulturní památkouje zcela jistě prestižní záležitostí a dotčený objekt si je vzhledem k architektonickým kvalitám a osobě svého autora nepochybně zaslouží.

Mgr.Vlastimil Rudolf, oddělení památkové péče odboru správy majetku města Městského úřadu Prostějov